17. 5. 2012

Tea time

Kdo řiká, že francouzské madlenky jsou jen ke snídani..... jsou dobrý ke svačině, obědu, odpolední svačině i večeři. Mňam.....
Ještě bych vás mohla pobavit historkou, jak jsem sháněla plech na madlenky. Nejdříve v Čechách - bez šance, poté v Paříži - astronomické sumy a nakonec, při výletu do rodiště slavného Williama Shakespeara, jsem našla krásnou teflonovou formu v obchodu s domácími potřebami. Takže jsem nejdřív táhla plech zpátky do Sheffieldu, pak do Manchestru a nakonec i pasovou kontrolou na letišti v batohu (coby jediné mé zavazadlo). Marmelády (pomerančovou a zázvorovou) mi sebrali, marcipán jsem uhádala (ostraha s kořeny v Africe ani netušila, co to marcipán je....ale vypadalo to jako hmota pro výrobu výbušnin, že) a plech je kupodivu nezajímal. Peče se na něm samo a kdybych měla možnost a místo v batohu, nabrala bych v zahraničí desítky pomůcek na vaření a pečení, které se u nás běžně nevyskytují.

2 komentáře:

  1. Tak tenhle "Tea time" bych taky mohla mít celičký den! ;-)
    Historka mě moc pobavila, William Shakespear nikdy nezklame (určitě nad obchodem s domácími potřebami dlel jeho kulinářský duch), akorát jsem tu se slzou v oku "osmutnila" tu zázvorovou a pomerančovou marmeládu ;-).
    Vivi

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Elli, tohle mě pobavilo, hlavně to s tím marcipánem:-). A jinak souhlasím - tímhle bych se mohla nacpávat denně!

    OdpovědětVymazat