12. 4. 2012

Magnesia Litera 2012


Jak jsem slíbila, byť s týdením zpoždění, píšu článěk o předávání cen za literaturu Magnesia Litera 2012. Gala večer a zároveň přímý přenost, který mohli diváci 4. dubna sledovat od osmi hodin na ČT2 se uskutečnim v prostorách Nové sceny Národního divadla v Praze. 
Nebudu se moc rozepisovat o jedlotlivých kategorií, protože mě zajímala jen jedna. A to za poezii. Hádejte proč! To byl totiž důvod, proč jsem se vlastně vůbec účastnila. Můj partner byl nominován. A VYHRÁL!!!

Celý den a proběl asi takto:
06.00 odchod do pracovního procesu
14.00 útěk domu za účelem převlečení a sbalení toho nejnutnějšího (to jest kosmetiky a šatů, chvilková panika jestli jsem si vybrala dobře)
16.00 vlak směr město stověžaté
18.00 ubytování v penzionu na Žižkove (V tramvaji: prosím, ať ti opilí němci nebydlí ve stejném hotelu....Bydlí)
18.30 káva a trocha nezdravých (ale o to chutnějších) sacharidů v Café Louvre
19.30 Nová scéna, čekání až to začne
20.00 Začátek přenosu
20.42 Konečně je na řadě Poezie - předává a vyhlašuje Dagmar Havlová:   

........"a literu za poezii získává: Radek Fridrich za sbírku Krooa Krooa!"



21.15 Raut

Já jsem přes to jídlo, takže jakmile opadla euforie štěstí a radosti z ocenění, vrhám se do víru tlačenice lidí u pultíků s jídlem. Tedy né hned, nutná potřeba navštívit toaletu mě žene napříč tímto nepropustným davem. Naštěstí narazím na ledoborec = Martu Issovou, které s jejím těhotenským bříškem všichni rádi uvolní cestu. Doprovází jí Tereza Voříšková a trojici uzavírá má maličkost. Avšak narozdíl ode mne, ony mne znát nemohou. Což abspolutně nevadí. Oběma to náramě sluší, jsou milé, drobné a hubené a hlavně příjemné. Jak se řiká...na některá místa musí i císař. Takže dámská toaleta je vlastně středobodem společenského života.

Zpět k jídlu: italská kuchyně. Vynikající! Bohužel mě přešel hlad a tak jen uzobávám. Sýry a salámky jsem vynechala uplně. Italské bazalkové rizoto je mana nebeská, kuřecí roláda, uzený losos, rajčatový salát i mini dezertíky (anglický krém, tiramisu, pofiterols, čajové pečivo) jsou opravdu velmi dobré. A to je co říct. Mně hned tak nic nechutná a k jídlu jsem kritická, hodotim kvalitu surovin, vzhled i chuť. Ale zde jsem spokojena. Možná za to může i pár sklenk sektu.


Večer i program Magnesie se mi líbil. Jak se mohla Aňa, coby moderátorka, zdát poplašená a od televizních diváků špatně hodnocená, realita byla jína. V sále byla přirozená, lehce ztřeštěná, ale ve výsledku nenásilně zábavná. (A MĚLA NÁDHERNÉ BOTY!!!) Moderátorskou dvojici doplnil Havelka (křestní jméno????) který svojí profesionalitou a seriozností Aňu doplňoval. Nápad s epidemíí čtení se nám moc líbil a taky nás pobavil. Časosběrný dokument o Hynkovi, coby vážně nemocném čtenáři od Heleny Třeštíkové byl úžasný! Během večera jsem se ani nestíhala nudit (jak taky, když první půlku programu jsem byla napjatá jak to dopadne a druhou jsem se štěstím rozplývala).

Žádné komentáře:

Okomentovat